na Blog.cz

Tak tu máme další článek, tentokrát se trochu podrobněji poohlédnu za rokem 2011... Graficky si dopomůžu fotografiemi mého infantilního deníčku :)

První věcí, kterou bych chtěla zmínit, je můj strach. Strach, který jsem před rokem cítila, říkala jsem, že v numerologii nevěřím, ale na druhou stranu vím, že některá čísla jsou mi sympatická (haha) a jiná jsou mi velmi nepříjemná. Takovým nepříjemným číslem je pro mě jednička, nebo i jedenáctka a hlavně pak stojedenáctka. Počáteční strach se ale ukázal jako zbytečný. Úplně. Rok 2011 byl pro mě nejkrásnějším, nejlepším, byl to rok, kdy jsem si dělala radost a dělali mi ji i ostatní. Něco se zlomilo, prolomilo, změnilo. Téměř v každém článku popisuji, jak jsem se změnila. A je to tu zas! :D

Už po sobě nenechám šlapat, když se s něčím morduju (maturitní otázky), tak si je nechávám pro sebe, nelžu, že jsem to nedělala, ale rovnou říkám, že to nikomu prostě poslat nechci. Výjimky jsou lidi, co byli nemocní a lidi, kteří mi za to naoplátku mají co nabídnout. Blbečci, co si nepíšou a pak se diví, že nic nemají, si můžou, ehm-ehm.

Největší změnou je pro mě můj R., síla, která mě žene vpřed, která mě nutí se zdokonalovat, seberealizovat. Nutno zmínit, že tento rok byl ten nejtěžší. A není náhodou, že o tom píšu do stejného odstavce jako o R. Někteří ví, někteří neví. Chci jen říct, že tři čtvrtě z toho, proč jsem brečela, je pryč. A kvůli tomu ostatnímu nemá cenu brečet. Řešit to budu, až to nastane, nemá cenu si v hlavě tvořit tragický scénáře naší lásky a pak kvůli tomu probrečet půl noci a další den nejít do školy, protože mám opuchlé oči. (Jediné dva dny, co jsem chyběla ve škole, jsou dva dny s opuchlýma očima...) Kašlu na bezdůvodné trápení se! Je to pryč :)

Co si vlastně přeju? Chci, abych zůstala taková, jaká jsem. Chci být s R. Chci udělat maturitu a dostat se na vysokou školu. Chci, abychom byli všichni zdraví, šťastní a spokojení. Snad to není moc ;)

V roce 2011 jsem taky objevila víru. Nevěřím v Boha, to, v co věřím, ani neumím pojmenovat. Říkám tomu Vesmír. Věřím v něco, co mě několikanásobně přesahuje, převyšuje... a věřím, že z toho můžu celý svůj život čerpat energii. Věřím, že když udělám něco dobrého, tak mě to "něco" odmění, jako tomu bylo celý minulý rok. Nevím, jestli na sebe můžu nalepit cedulku: Věřící, ale vím, že věřím - věřím ve Vesmír, věřím, že všechno bude dobré (a to vždycky!), věřím v sebe a v mého R., věřím v nás a věřím, že Vesmír nedovolí, aby mi to bylo vzato.

Vlastně jsem se na rok 2011 připravila v jeho začátku, asi jsem věděla, co se stane:

A tak vám dobře radím: Všimejte si lidí kolem, mladé holky pořád čekají na prince na bílém koni, i já na něj čekala a určitě není možné být připraven na svět a život hned, to by ani nebylo ono, ale buďte k lidem milí, jak jsem psala v minulém článku: Nikdy nevíte, jestli je to váš Anděl! Nehledejte lásku jako šílení, ona si vás sama najde a bude to ve chvíli, kdy to nebudete čekat. Vy si zatím užívejte života, dělejte si radost a hlavně si věřte! Štěstí jde jen k těm, kteří si to zaslouží! (A teď se mnou klidně nesouhlaste, já s tím taky nesouhlasím ;) Ale ve smyslu, v jakém to myslím, je to pravda.)

Další moje rada je, pokud něco chcete udělat (vyslověně provést), tak si to hezky dvakrát, třikrát rozmyslete. Nezamýšlejte se nad tou věcí jen ze svého pohledu, ale taky z pohledu toho, koho se to ještě týká, vciťte se do lidí, uvidíte, že vás to naučí víc, než jste kdy slyšeli, či četli.

Nejsem žádný mudrc, jen vám chci říct, co jsem se v minulém roce naučila já a třeba to některému z vás, čtenářů, pomůže. Neříkám nic, co již nebylo řečeno, ale cítím, že někdy je důležité si to připomenout :)

Písnička začátku roku 2011: David Kraus - Nevinná

Písnička konce roku 2011: Depeche Mode - A Question of Lust

Tímto bych se s Vámi chtěla rozloučit, až budu mít čas, tak se ozvu. Chci mít co nejdříve přečtené knížky, dodělané otázky do biologie a tak. Tak teda ahóój :)

Nový rok si zaslouží nový design. Plánuju vyfotit něco u čeho se nebudu chtít zabít, nebojte :D Nevím, jak to na vás působí. Na mě hezky :)

Od druhého svátku vánočního do čtvrtka jsem byla s R., pak jsem za ním jela včera a dnes se zase vrátila.

Nový rok začal nádherně, takže prosím, klidně, ať je to pravda: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Jsem spokojená, šťastná, zdravá, a i když jsem byla z jedenácti dnů doma pět, tak mám i spoustu věcí do školy, samozřejmě ty povinné nemám a ty nepovinné, soukromé k maturitě, mám, haha. Klasika.

Takže. Přišla jsem si postěžovat, pochlubit se a... to je všechno.