čtvrtek // HULALA

2. srpna 2012 v 16:11 | A. |  Ze života
Ahojky, zdravím vás! V minulém článku jsem vám slibovala cvičební plán, který byl super před dvěma lety, ale jelikož už není vůbec super, tak ho sem ani dávat nebudu, haha. Ale ráda vám řeknu tohle: Stáhněte si někde videa s pilates (nejlepší jsou rapid a podobné), je to super zabíračka a po deseti minutách se cítím jako jiný člověk. (A tak... aspoň trochu...) Někdy té hodné paní nadávám, což si samozřejmě nezaslouží, ale já si nemůžu pomoct, protože říká: Já vím, že to pálí, i mě to pálí... Co jinýho než fuck off jí mám říct? A tak někdy jen tak sedím a dívám se, jak se dře a říká, jak skvěle mi to jde :-)

Dnes jsem dostala první dárek k svátku. Ano, já vím, svátek nemám, proto to bylo tak snadné, aby ten dárek byl první. Když jsme se stěhovaly, tak jsem vyhodila svou židličku. Měla jsem ji asi deset let a hodně se to na ní podepsalo, tak šla. (Vlastně ještě asi týden byla před bytem a dělníci se střídali, aby si taky někdy mohli sednout. Pak si přivezli lavičku a celý den nedělali nic jiného, než že na ní seděli.) No, takže mi dnes maminka dala novou židličku, je červená a je to důvod proč teď píšu, protože mám lokty ve správné poloze, nebolí mě záda a tak jsem dostala nejen chuť napsat na blog, ale dokonce jsem si chtěla doplnit poznámky do diáře. (Po vteřině jsem ho zase zavřela, viděla jsem, že pojedu v září na seznamovák a přešla mě chuť na vše. Bóže, nechci tam, nechci se s nikým bavit.)

V pátek jsem byla s jedním klukem na pivu. Viděli jsme se dvakrát v životě, z toho jednou jsem to celé prospala, což je ostudné, když vám prozradím, že to bylo v hospodě. (Poprvé a - zatím - naposledy, co jsem spala v hospodě, haha.) Někdy před maturitou jsme si sem tam napsali. (Ahoj. Ahoj. Jak se máš? Promiň, už mi konči dvacetivteřinová přestávka, musím se jít učit, ahoj. Tak ahoj. - Hádejte, která jsem! Ano, kurzíva.) Ale po maturitě nás spojilo nenadálé štěstí z naší geniality, takže jsme se rozhodli se sejít i s naším společným kamarádem J., mým bývalým spolužákem ze základky a jeho spolužákem ze střední. Domluvila jsem to na sedm hodin, chtěla jsem dřív, ale pak jsem si to rozmyslela, jako vždy jsem se bála, že si nebudeme mít co říct. Ale to se nestalo, ani v nejmenším. Budete na mě velice pyšní, když vám to řeknu! Obstarala jsem minimálně polovinu konverzace!!! A tím jsem prosímpěkně dokázala, že nejsem divná, ani chladná, ani nekomunikativní. Ne! Prostě je jen na světě málo lidí, se kterými si rozumím a proto téměř vůbec nemluvím. R. mi říkal, že mám víc mluvit, když někde jsme. Ale většinou jsme mezi takovými lidmi, se kterými si prostě nemám co říct. Nemám dítě, takže těžko vás budu zásobovat historkama o ulepených rukou, nemám práci, nejsem divná, nejsem úchyl, takže většinou si opravdu nemám s nikým co říct. Je to snad moje chyba? Víte, vždycky se najde téma, o kterém se dva lidé můžou bavit, ale když něco řeknu a ten druhý se se mnou ani bavit nechce, tak to asi nezachráním. A tak sedím a myslím na to, že až přijdu domů, tak si budu číst a lenošit a je mi dobře. Nijak ničí existenci nenarušuji. Bude to muset být pro všechny dostačující. Já víc nesvedu a ani nechci. To, že jsem tichá, přece neznamená, že jsem divná. Prostě neukazuju na tramvaj a neřeknu: Hele, tramvaj a vepředu ji dokonce někdo řídí. Nemůsím komentovat všechno, co vidím, netlachám, nepřetvařuju se, pokud to není v zájmu více lidí. Je to špatný?! (To jsem se ale rozčílila :D :D)

Pak mě v sobotu ráno vzbudil R., skutečně jsem myslela, že se zblázním. Ale nakonec to bylo strašně... hezký. Psali jsme si od šesti do osmi na icq a bylo to prostě super, hrozně milý. Už se skutečně nechci a nebudu trápit blbostma. Šíleně mě to unavuje. Místo breku budu křičet, protože jinak mě stejně nikdo neposlouchá.

Táákže, místo článku o cvičení asi napíšu něco o akné. Už jsem si užila svoje, hodně přípravků jsem zkusila a konečně mám snad to, co už s tím vším skončí. Snad to někdy spáchám a snad to někomu pomůže.

To jest vše, děkuji za pozornost :-)
 


Komentáře

1 Lesee. Lesee. | Web | 4. srpna 2012 v 9:50 | Reagovat

Wow, taky by se mi hodila nějaká nová židle, protože ta na které právě sedím, mi postupně ničí páteř. :D Už se těším na 13. srpna ! :) Souhlasím s tebou, hlavně nemáš ani zapotřebí se nějak vtírat nebo prostě nuceně navazovat konverzaci. To je pak o ničem. Na článek o akné se těším, jestli ti to vyjde. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama